12. dubna 2013
Jak jsem nedošel do Santiaga
Loni jsem nedošel do Santiaga de Compostela, smůla. Ale znáte to. Co nedokončíte, zůstane ve vašem životě nedokončené. A tak se letos zjara vydám znovu na Cestu. Budu ještě trochu kulhat, možná to ani nedojdu. Ale touha je veliká. Změnou prostředí se také proberou obě mozkové hemisféry z letargie. Vždy, když uděláme něco jinak, než jsme zvyklí, změníme prostředí, náš mozek ožije, vytvoří nová spojení mezi synapsemi a vlastně dojde k jeho přesíťování. Celoživotní schopnost našeho mozku se měnit se jmenuje neuroplasticita. Sorry, ale je to tak. Vašim výmluvám, že se nemůžete změnit, je konec.
Foto: Kamil Novotný
Možná jste slyšeli o výsledcích magnetické rezonance mozků londýnských taxikářů. Po čtyřech letech v práci měli výrazně větší objem šedé kůry v oblasti hipokampu, tedy v místě zodpovědném za paměť a prostorovou představivost. U řidičů autobusů k takovým změnám nedošlo. Ano, taxikáři nejezdí stále po stejné trase a neustále mění prostředí, které jsou nuceni si pamatovat. Podobným procesem můžete projít i Vy. Dejte se konečně na to odkládané studium, založte firmu, kupte si flétnu, začněte jíst zdravěji, meditujte.
Začněte už konečně žít svůj sen, můžete cokoliv a hlavně v kterémkoliv věku.
Konec snění a a odkládaní, je tu AKCE!
Změnit své návyky můžete zde: http://skolanavyku.cz.
Za posledních patnáct let bylo přehodnoceno 90% vědeckých poznatků o mozku a jeho fungování. Nějakou dobu bude trvat než se dostanou do učebnic. Někteří vědci hovoří o neuroplasticitě jako o objevu desetiletí. Bude třeba předělat i některá přísloví. Starý pes, co se nenaučil novým kouskům, umřel. Je mi líto babi, ale byl to omyl. Vše se neustále mění, vše je v pohybu.
Nás v rámci ověřování prospěšnosti vnímání synchronicit zajímají poslední výzkumy týkající se možností využívání pravé hemisféry. Proč bychom se měli zaobírat něčím takovým? Nechme promluvit čísla z knihy Odpověď Johna Assarafa.
Naše mozková hmota, která se zaobírá vědomými podněty, tedy dalo by se říci, vědomá část tvoří 17% mozku. Ano, na naše nevědomí pak připadne 83%.
Naše rychlost zpracování nějakého podnětu ve vědomé části je obdivuhodná, je to 210 až 240 km/h. Co je však proti 160 000 km/h v naší nevědomé části.
Také jsme vědomě schopni vnímat rychlostí 2000 bitů za sekundu, nevědomí nám už ale zase trochu ujelo, používá totiž rychlost 400 miliard bitů za sekundu.
Dále je dokázáno, že nevědomí má neomezenou paměťovou kapacitu. Ukládá vše, co jsme kdy zažili. Opět obrovský nepoměr vůči našim vědomým schopnostem.
Každý si může vybrat v jakých číslech se chce v životě pohybovat. Jak na to?
Pomilujte se. Dělejte to, co nejčastěji.
Špičkoví neurologové jsou s vámi. Dobře, je toho víc. Máme jednoduchý úkol. Udržovat obě hemisféry v rovnováze a oživit pramen tvořivosti v té pravé z nich. Každý jsme dostali na vybranou, buď poslušně opakovat zavedené postupy, opičit se, a stát se jednou panem Průměrným, nebo být jiný, vykročit z řady a udávat tón. Ti, kdo vystoupí nejvíce, jsou pak označováni jako géniové.
Volba je na Vás.
Víte, co mají manažeři v některých zahraničních firmách jako povinné? Žonglování. Mnoho jich také skáče na trampolíně. Hůlky Sticky zná dnes každý, ale málokdo ví, že všechny tyto činnosti jsou blahodárné na propojování hemisfér a vaše měřitelná tvořivost jde rychle o desítky procent nahoru. Mění se vám mozek. Musíte ale nějakou dobu vydržet, mniši také nemeditují jen o víkendu, dělají to opakovaně, až se dostanou tam, kde si přejí být. "Nahoře." Již za třicet dní máte v mozku nová neuronová spojení.
Dělejte věci jinak. Co třeba použít levou ruku tam, kde jste ji nikdy nepoužili? Běhání či trochu svižnější chůze, která vám zastaví myšlenky, vás také dokonale vybalancují.
Vrhněte se na jakoukoliv "oficiální" tvůrčí činnost. Malujte, hrajte nebo poslouchejte hudbu. Navštivte kurz malování pravou hemisférou. A večer se zase pomilujte.
Udržujte mysl "Nevím," tato meditace je silný nástroj otevírající bránu do světa pravé hemisféry. V prázdné mysli nejsou žádné "ty vaše správné" odpovědi, a tak se můžete teprve něco dozvědět. A to dokonce z bodu "nahoře."
Zpívejte, proč si vlastně od rána nezpíváte, když můžete?
A co vaše milovaná zahrádka? Vidíte, a pak, že nesnášíte meditaci.
Otevřete se synchronicitám. Poznejte, kudy teče proud vašeho životního osudu.
Pravou hemisféru vám také přirozeně odpálí i něco, co je pro vás nové, až šokující. A proto malé upozornění před tímto odkazem. Neotvírejte ho, pokud věříte, že v nic nevěříte. A pokud toto video znáte, podívejte se na něj znovu, třeba v něm najdete něco nového, přece jen je to jedno z nejsilnějších videí v historii internetu.
Buďte s pánem bohem. Tedy buďte sami sebou.
https://www.youtube.com/watch?v=zUnTsY3MTzI
Kamil Novotný
Co se stalo v Klíčové ulici a proč je to pro Vás klíčová informace
Míjel jsem dva asi šestileté kluky. Byli zapření do kol a chystali se vyrazit vpřed. Jejich oči plály vzrušením. Byl to závod. Kdo z koho. Zaslechl jsem, jak jeden z nich vzkřikl: "Vsadíme se, kdo tam bude první!" V ten moment jsem je minul, ohlédl se a spatřil tu věc. Tvář jednoho z nich, která hořela nadšením se najednou počala měnit. Ten plamen pohasl. Kluk lehce sklopil hlavu, ochably mu svaly a celé tělo lehce pokleslo k zemi. Ztrácel nadšení, něco v jeho mysli pracovalo proti němu a oslabovalo ho. Nakonec jsem ho slyšel pomalu vyslovit: "Já nevim, co by tomu řekly naše mámy?" Řekl to zvláštním hlasem, jako by ani nebyl jeho, jakoby sám nevěřil tomu, co říká. Druhý kluk ale sevřel pevněji řidítka, zadíval se odhodlaně vpřed a začal odpočítávat: "Tři, dva, jedna, teď!" Vyrazili stejně a zuřivě šlapali do pedálů. Prohnali se kolem a bylo to vyrovnané. Jenže pak začal jeden z nich ztrácet, byl to ten, kdo na kole "vezl" ještě mámu. Vlastně byl silnější a když trochu zabral, hned toho druhého kluka dostihl. Ale nemohl ho předstihnout. Nešlo mu ujet. Byl z toho celý zmatený. Nakonec od půlky závodu ztrácel. V závěru si jakoby znovu uvědomil, že má na víc, několikrát prudce zabral a dotáhl se na toho prvního. Prohrál ani ne o půl kola. Jsem za minutku u nich, na konci chodníku u bytovky. "Vyhrál jsem!" křičí vítěz a mává radostně pěstí. Má pravdu, viděli jsme to všichni tři. Ale co se nestalo, ten kluk, co byl druhý, řekl: "Viděls, já jsem tam měl taky už kolo, vyhráli jsme každý napůl, jo?"
Kamil Novotný
Co o mně řekl Jaroslav Dušek a Thu-Hien o mé knize.
Napsal jsem knihu. Jmenuje se Synchronní svět. Je to transformační kniha. To znamená, že vaše mysl bude po jejím přečtení jiná, než předtím. Kniha obsahuje velké množství fotografií, které hovoří holografickým jazykem. Obraz dokáže předat informaci ve více vrstvách, teprve takový vícerozměrný obraz podává skutečnost ve své celistvosti. Zcela zřetelná, nezpochybnitelná shoda takového obrazového záznamu s textem knihy vypíná běžné, lineární myšlení a přelaďuje mozek na pravohemisférové uvažování. Vaše mysl se stává synchronní. Je transformována, má novou schopnost zpracovávat podněty, které přináší Nové vidění. Tato rozšířená, celistvě pracující mysl je již kvantově jiná. Je to Synchromysl. Vstupenka do holografického světa plného zázraků.
Kamil Novotný
Bod zlomu
Jel jsem na seminář Bod zlomu a pousmíval se nad emaily tipu: "Krásný den, již tuto sobotu a neděli proběhne Váš BOD ZLOMU!" Chytře vybraný název, říkal jsem si. Seminář se konal za rohem, kde bydlím. Většinou po Praze putuji třeba i hodinu dopravou, není to skutečná synchronicita, ale princip, že se věcí dějí snadno, jaksi sami od sebe, s minimálním úsilím, tato skutečnost splňuje. A tak jsem vyšel z domu a na druhém konci ulice vstoupil zase dovnitř. Ocitl jsem se přímo ve svém Bodě zlomu.
Kamil Novotný
Jak jsem zase nedošel do Santiaga
Měl jsem přesně stanovený plán. 28.4. 2013 vyrazit do Santiaga de Compostela. Start v portugalském Portu. Místo toho jsem se stal nejlepší kartářkou na světě. Semlelo se to docela nenápadně. Ani nevím, proč jsem se rozhodl deset dní před cestou vytáhnout kartu. Nedělám to často. Asi nějaké vnitřní pnutí. Jenže ouha. Sdělení na kartě vyvolalo proces, který skončil rozhodnutím cestu odložit na jiný, zatím neurčený čas. Na kartě stálo, že je na čase opustit pocit viny a odpustit si. Hned jsem věděl o čem je řeč. I když jsem o tom do okamžiku vytažení karty nic netušil. Ale ten pocit se náhle uvolnil a vyplaval na povrch mého vědomí. Je to jednoduché. Loni jsem si na této pouti zlomil nohu a cestu nedokončil. Aniž bych to tušil, uložil jsem si tuto příhodu jako své selhání a toužil to napravit. Stát se zase "dobrým." Jakmile jsem si uvědomil podstatu této "pravé" motivace, ztrácel jsem tah a 24h po vytažení karty jsem cestu stornoval.
Kamil Novotný
O tom, co vaše duše tuší, ale vy to nechcete udělat.
Stalo se to ke konci března. Kráčeli jsme pod šedou, beztvarou oblohou, když se nečekaně rozčíslo nebe a dopadly na nás ostré sluneční paprsky. Zalilo nás světlo a v tom se na zemi objevilo něco, čeho jsme se ulekli. Tahle zima byla dlouhá a tak ten předmět, co před námi ležel, pohyboval se a byl naší součástí, působil jako zjevení. Byl to náš stín.
Kamil Novotný
Jak jsem prožil, že změna je možná. V osmatřiceti.
Synchronicita mě přivedla k divadlu Forum. Váhal jsem, když mě přítel pozval na víkendový seminář, není to můj obor. Přihlásil jsem se, ale nebyl si jistý, zda tuto zkušenost opravdu potřebuji. Jenže asi za dva týdny jsem se v úplně jiném městě zcela nezávisle seznámil s lektorkou tohoto semináře. Dílna ještě neproběhla, ale "byl jsem přiveden" k osobě se kterou jsem se měl potkat až o měsíc později. Od toho okamžiku jsem věděl, že jsem na správné cestě. To, co se na ní odehrálo, předčilo veškerá má očekávání. Nešlo o nic menšího než o to, jak přestat být loutkou svého domnělého, obvyklého "osudu" a vkročit do úplně nového, prosluněného prostoru...
Kamil Novotný
Láska jako plankton
Všichni jsme hladoví, planktonu pro duši je málo a tak ji plníme pomíjivými věcmi. A ono to funguje! Pokaždé se nám dostane přesně dávkovaného pomíjivého štěstí. Bezvadným planktonem, který zaplní duši až po okraj, je láska. Zamilujte se do sebe! Nikdo jiný to za vás neudělá. A jako odměna pak může přijít partner vaší duše. Paradoxně to na začátku nemusí být nějaká velká láska. Už nemáte takovou potřebu milovat někoho mimo sebe. Prostě je tu teď ten druhý, a když není, nevadí. Vaše láska totiž zůstává dál s vámi.
Kamil Novotný
Plankton pro vaši duši
Fajn, místo objevování duše a těla jedné dívky ležím v nemocnici a v noze mám čtyři hřebíky. Pardon, tak se tomu tady nesmí říkat. V papírech mám ty hřeby nazvané jako kovové části. To je ta zdejší diplomacie. Taky tu nikdo neumírá, můžete tak akorát exitovat.
Kamil Novotný
Renaultem do Austrálie? Nesmysl.
Takže situace je jasná. Došel jsem pěšky za deset dní z mysu sv. Vincenta na jihu Portugalska do Lisabonu a za okamžik se uvidím se svou milou. Těch deset dní na cestě bylo nádherných, barevných, živých jako jarní bystřina. Šel jsem sám a spal v písečných dunách. Oceán byl má přikrývka. Nerozchodil jsem platební kartu, jedl jsem rybičky a chleba, pak pomeranče a blumy u cesty. Jestli jsem zažil někdy větší pocit svobody a očekávání? Ne. K tomu je potřeba dosud nepoznaná Láska a porce bláznovství. Obojím jsem byl přímo zpitý.
Kamil Novotný
Love Story
Loni jsem se zamiloval. Počkat. Loni jsem se bláznivě zamiloval. Zpět. Loni jsem totálně ztratil hlavu a zažil takovou Lásku, že jsem málem umřel. Lepší. Jel jsem do Bukurešti, uviděl tam jednu dívku a byl konec. Bože, ale ta síla! Jo, zapomněl jsem, doma v Čechách jsem měl byt a snoubenku. Slyšeli jste někdy výraz Anan Cara? Znamená to partner duše.
Kamil Novotný
Velikost mého přirození a vaší intuice
Dnes se podíváme na velikost mého penisu a vaší intuice. To první je důležité pro mě a to druhé pro vás. Začneme vámi.
Kamil Novotný
Skutečný konec světa v roce 2012
Povím vám svůj příběh. Není nic jednoduššího než vyprávět příběh, který jsme sami zažili. Bude vám připadat neuvěřitelný. To proto, že se opravdu stal. Není to žádná pohádka. Fantazie vždy bude kulhat za nevyčerpatelnou studnicí života.
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 730x
Jsem Vypravěč a svůj příběh dokládám obrázky. Vlastně nejdříve zahlédnu obrázek a pak se mi v mysli postupně obnažuje jeho příběh. Jak ten příběh vyplouvá na povrch, obnažuji se i já sám samotný. Jednou bych chtěl stát na tomto světě úplně nahý. Mám rád med, Koreu a jím hodně banánů. Někdy, když piju čaj, zpomalí se mi dech a v šálku mám celý vesmír. Baví mě stále se rodit znova. Jsem rád, že vás tu zase potkávám. Také mám rád Jih, šedou barvu, a mrkev.
